|
|
Srovnání prosperity sadebního materiálu běžné velikosti a odrostků po výsadbě na lesní stanoviště
Kaiser, Josef ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Tužinský, Marek (oponent)
V ČR se ročně zalesňuje přibližně 20 tis. ha ploch po mýtních těžbách. V posledních deseti letech pozorujeme časté období jarního a pozdně letního sucha, které významně negativně ovlivňuje přežívání klasických sazenic (KS). Proto je nutné hledat metody, které by v případě potřeby tyto ztráty snížily. Jedním způsobem je využití obalovaných sazenic, druhým využití sadebního materiálu (SM) větších dimenzí (poloodrostků a odrostků), které jsou více rezistentní k nepříznivým vlivům prostředí než KS. Výhodou poloodrostků a odrostků je také kratší doba péče o kultury a nižší náklady na její zajištění oproti KS. Z této potřeby vyplývá zadání mé bakalářské práce. Cílem bylo zjistit, jaké jsou parametry mortality a růstu těchto rozdílných typů SM, navíc ještě v antropogenně ovlivněných lokalitách. Jako modelové dřeviny byly vybrány: dub letní (Quercus robur) a lípa srdčitá (Tilia cordata). SM byl prostokořenný (KS, poloodrostky a odrostky) a výsadba probíhala mechanizovaně (do vrtaných jamek) v pokusných lokalitách Truba (Kostelec nad Černými lesy) a Hůrka (Planá nad Lužnicí). První část pokusu byla založena na lokalitě Truba v prostorách bývalé lesní školky a sestávala z KS a odrostků lípy srdčité, druhá část pokusu byla založena na stanovišti Hůrka v prostorách rekultivované pískovny, kde byly použity KS i odrostlé sazenice lípy i dubu. Ani na jedné lokalitě se neprovádělo vyžínání. Měření se opakovalo na jaře a na podzim v letech 2012-15 na Truba a 2015 na Hůrce. Zjišťovala se výška SM pomocí měřící latě a jeho tloušťka krčku pomocí digitálního měřítka. Následně byla data zhodnocena v Excelu a statisticky zpracována Kruskal-Wallisovým testem. Z výsledků vyplývá, že na pokusné ploše Truba je mortalita KS pětkrát vyšší než u odrostků. Podobný výsledek byl dosažen i na lokalitě Hůrka u stejné dřeviny (lípa), i když mortalita u KS je jen dvojnásobně vyšší než u odrostků. Nejnižší mortality dosáhly překvapivě poloodrostky. Srovnání KS a odrostků dubu nepřineslo fakticky žádný rozdíl v mortalitě. Mortalita dubového SM byla obecně výrazně nižší než u lípy. Statistické testování prokázalo, že rozsah souborů pro vědecké posouzení tohoto parametru nebyl v této studii dostatečný. Ze zjištěného vyplývá, že významným faktorem, který působí na mortalitu, jsou kromě typu SM i další, zatím nespecifikované vlivy prostředí.
|
|
|
Památné stromy Mělníka
Koprnická, Lucie ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou památné stromy Mělníka, města ležícího ve Středočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde je čerpáno především z odborných publikací, platných právních norem a předpisů, dále ze stránek AOPK ČR a také z informací poskytnutých z Městského úřadu Mělníka. V teoretické části je popsána ochrana a historie památných stromů v České republice, legislativa památných stromů, dendrometrické parametry, dále jsou popsány nejčastější defekty stromů a také se zde nachází obecné informace v péči o památné stromy. Výzkumná část se zabývá sedmi památnými stromy na Mělníku. Tato část je zaměřena na přehled a zhodnocení zdravotního stavu vybraných památných stromů, stavu cedulí, charakteristikou jejich území, zjištění vlastníka stromu a fotodokumentace. Na konci práce jsou pak naměřené hodnoty autorem, porovnání hodnot z předchozích měření a dále je zde hodnocení aktuálního stavu památných stromů na Mělníku. Závěrem této práce je management památných stromů a dále je sepsána poskytnutá péče stromům na Mělníku a také návrhy dalších doporučených opatření pro tyto památné stromy.
|
host ::
RSS.